• ohrada.jpg
  • kravy.jpg
  • ustredi1.jpg
  • pole.jpg
  • image2.jpg

Zemědělství v Hlavnici

Obec Hlavnice byla vždy zemědělskou obcí, a proto vývoj zemědělství je pevně propojen se společenským vývojem.

Historie

Podmínky pro zemědělství ve Slezsku byly velice rozdílné. Bylo to dáno především rozdílnou krajinou, od horské oblasti až po úrodnou rovinu v opavském regionu. Hlavnické polnosti se nacházejí někde uprostřed těchto přírodních podmínek.

V 19. století ve Slezsku žily vedle sebe tři národnosti: německá, česká a polská. Němci a Poláci měli již v druhé polovině 19. století založeny zemědělské společnosti, finančně podporované ze všech stran. Český zemědělec musel spoléhat na své ruce a svou píli.

 

Zemědělství má ve Slezsku tradici

Počátek zvelebování českého zemědělství na Opavsku je datován rokem 1895, kdy byla založena Ústřední hospodářská společnost pro vévodství Slezské. Do této společnosti v r. 1897 přišel vzácný člověk, vzdělaný a pro zemědělství zapálený praktik František Zika. Obklopil se sedláky české národnosti, kteří byli pokrokoví ve svých názorech a dal se s chutí do práce. Začal budovat síť hospodářských spolků, sestavil program jejich práce. V roce 1902 se stal spoluzakladatelem Centrálního hospodářského skladiště pro Moravu a Slezsko s pobočkami ve všech okresních městech.

Zřízením skladiště bylo konečně zamezeno šizení zemědělců při prodeji a koupi zemědělských výrobků. Všechno obilí se sváželo do skladiště a odtud se prodávalo a vyváželo. Naproti tomu zde mohli zemědělci nakupovat hnojiva, paliva a mechanizační  prostředky.

Skladiště navazovala kontakt s majiteli zemědělských strojů v obcích.  Například: V Hlavnici  v té době řídil sedlák Kotala Spolek mechanizace, který  vyráběl sázecí stroje na řepu, jetel …   Pro družstevníky zajišťoval dovoz uhlí, oleje, hnojiv a mazadel.  Zemědělec takto ušetřil peníze, protože nemusel každý sám nakupovat zemědělské stroje. Stroj byl mnohem více využit a mohl být mnohem rychleji nahrazován novým typem. Takto neztrácel zemědělec krok s vývojem techniky a mohl pracovat na stále modernějších strojích.

Ústřední  hospodářská společnost pod vedením Františka Ziky pozvedla v období od zahájení své činnosti do první světové války úroveň českého zemědělství na úroveň  zemědělství polského a německého. Družstva ve Slezsku, a  tudíž i v Hlavnici, vznikaly především díky dobré organizaci  a propagaci Františka Ziky.  Tak rychlý vývoj a vznik družstev na vesnicích nebyl nikde jinde zaznamenán. V Čechách byl tento vývoj velice pomalý. Všechna družstva ve Slezsku se vytvářela dobrovolně, bez nátlaku a často i s finanční pomocí Ústřední hospodářské společnosti v Opavě

Tolik pár informací z historie vzniku družstevnictví ve Slezsku, potažmo v Hlavnici. Vývoj zemědělství pokračoval dál spolu se společenskými změnami, které probíhaly v rámci republiky.  Po první světové válce to byla pozemková reforma, scelování pozemků. Po druhé světové válce, v padesátých letech, probíhala kolektivizace, vznik Jednotných zemědělských družstev. Někdy násilnou kolektivizací vznikly morální a majetkové újmy některým sedlákům. Tak byla v Hlavnici v roce 1959 ukončena velmi složitá a v mnoha případech velmi bolestná etapa přechodu ze soukromého hospodaření na hospodaření společné. Je nutno zdůraznit, že se rolníci jen velmi těžce loučili se svými statky a těžce se smiřovali s tím, že museli opustit po staletí zavedené soukromé hospodaření na půdě a statcích děděných po staletí z generace na generaci. Byla to revoluční změna, která se neuskutečnila na základě dobrovolnosti, jak tomu bylo např. při scelování pozemků v roce 1921, ale pod nátlakem… 


Dnes

Zemědělství v Hlavnici dnes provozuje Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice, které vzniklo v roce 1998. Zabýváme se převážně tradiční zemědělskou výrobou. Hospodaříme na 1480 ha zemědělské půdy,  pěstujeme pšenici ozimou, řepku olejku, ječmen ozimý, žito seté, jarní ječmen, řepu cukrovou, kukuřici, vojtěšku. Část pěstovaných plodin je tzv. tržních, čili po sklizni se prodají dál obchodníkům a zpracovatelům (řepka, cukrovka, žito). Druhá část slouží jako krmné plodiny pro živočišnou výrobu v našem družstvu. Při pěstování výše uvedených plodin a jejich střídáním na pozemcích se snažíme udržovat půdní úrodnost a tím dlouhodobě udržovat její vlastnosti. Veškerá činnost při hnojení plodin, jejich ošetřování  během vegetace je kontrolována státními dozorovými orgány. Nemůže tedy dojít k používání nepovolených hnojiv, pesticidů apod.

Naším cílem hospodaření je dlouhodobě udržitelná forma pěstování rostlin. Kladný vliv na kvalitu půdy mají zejména statková (organická) hnojiva od hospodářských zvířat, která chováme. V našem družstvu máme cca 900 ks skotu, z toho 430 kusů dojnic. Jako jedni z posledních zemědělců  v okrese chováme ještě vepře. Tak jako pěstování plodin v rostlinné výrobě je kontrolováno státními kontrolními orgány, to stejné platí v živočišné výrobě v chovu dojnic a ve výkrmu vepřů. Veškerá krmiva, která používáme mají jasný deklarovaný původ, jsou zdravotně nezávadná. Ustájení zvířat musí splňovat podmínky tzv. welfare, tzn. ustájení musí být pro zvířata pohodlné, vzdušné, nestresující, vždy s přístupem k pitné vodě a s dostatkem krmiva. Jen takové podmínky jsou zárukou pro zdravotně nezávadné suroviny (mléko, maso) pro další zpracování potravin.

Naše výroba mléka představuje denně nadojení cca 10 000 l mléka, která se odváží do velkých mlékáren, dříve OLMA, dnes ZOTT, kde se zpracovává na mléčné výrobky.

Jsme mladý kolektiv lidí, kteří v družstvu pracují, ale naslouchající starším družstevníkům a obyvatelům vesnice, posloucháme připomínky i ze života v zemědělství na vesnici kdysi dávno. Jedna z připomínek byla na kvalitu dnešního mléka, které se prodává  v UHT obalech – toto mléko je jen bílá voda s minimem tuku. První vlaštovkou bylo vyřízení prodeje mléka ze dvora v roce 2010. V rámci obce jsme začali prodávat neupravené syrové kravské mléko tak, jak ho znají naši rodiče a prarodiče. Tento prodej mléka se začal zvyšovat a měl kladný ohlas.Vývoj šel dál, požadavky byly i na další výrobky z mléka. Výsledkem bylo v roce 2012 otevření naší malé mlékárny, ve které vyrábíme kvalitní výrobky pouze z čerstvě nadojeného mléka s vysokým podílem ruční výroby. Zaměřujeme se především na výrobu sýrů, jogurtů, jogurtových a kysaných nápojů.  Mléko zpracováváme pouze šetrnou pasterizací bez používání homogenizace. Mléko v našich výrobcích si zachovává původní vlastnosti a biologickou hodnotu. Klademe důraz na kvalitu a prospěšnost zdraví a výrobky odpovídají nárokům současného spotřebitele – vysoký obsah bílkovin, vápníku a ušlechtilých mléčných kultur. Naší velkou satisfakcí, ale zároveň závazkem do budoucnosti, je ocenění pro náš Hlavnický jogurt borůvkový, kterému byla komisí Moravskoslezského kraje udělena značka Regionální potravina.


Budoucnost

Zemědělství bylo, je a doufáme, že  bude součástí našeho regionu Slezska, vždyť i v obci  Hlavnice má tradici – už v roce 1903 vznikla v Hlavnici družstevní mlékárna. Budoucnost je tedy spjatá s tradicí zpracování mléka v Hlavnici.

 

 

 

 

Rostlinná výroba

V rostlinné výrobě se snažíme o pěstování rostlin způsobem, který je dlouhodobě únosný pro kvalitu půd a zároveň aby plodiny byly zdravotně nezávadné pro lidskou výživu a pro výživu hospodářských zvířat...

Více zde

Mlékárna Hlavnice

V roce 2012 jsme nově otevřeli malou mlékárnu, ve které vyrábíme kvalitní výrobky pouze z čerstvě nadojeného mléka od našich dojnic, kde jsme se opět vrátili k tradici ruční výroby. Zaměřujeme se především na výrobu sýrů, jogurtů...

Více zde

Dílny a mechanizace RV

Opravárenské dílny zajišťují opravy mechanizačního parku a budov celého družstva, technologií stájí živočišné výroby, podílejí se na investiční výstavbě – výroba a montáž technologií (posklizňové linky, výkrm prasat apod.)...

Více zde

Nabídka práce

Potencionální zájemci o práci v ZOD Hlavnice se mohou hlásit panu Lumíru Jurošovi
mobil: 721 829 175.

Více po telefonické domluvě.

 

ZEMĚDĚLSKÉ A OBCHODNÍ DRUŽSTVO HLAVNICE • 747 52 Hlavnice 27 • Tel.: +420 553 668 970

Tento web používá Cookies k měření návštěvnosti. Rozumím